Metro Praha - obecné informace
Pražské metro je jedním ze stěžejních prvků pražské integrované dopravy, bez kterého si dnes provoz v hlavním městě dokážeme jen stěží představit. Pražské metro v současné době pokrývá svým rozsahem takřka celé území hlavního města a je integrované do systému dopravy v Praze. Na jednotlivé stanice metra navazují jak tramvajové, tak i autobusové linky městské dopravy, tak i příměstské linky a autobusy dopravující cestující do ostatních měst české republiky. Sytém tras metra navazuje logicky i na pražská vlaková nádraží, čímž je metro navázáno na celorepublikovou síť dopravy, což ještě zvyšuje jeho přínos pro dopravní sytém České republiky. Provozovatelem metra v Praze je Dopravní podnik hlavního města Prahy. Pražské metro je rozdělené na tři trasy nesoucí označení ,,A” značené zeleně, ,,B” značené žlutě a trasa metra ,,C” nesucí červenou barvu. zdroj
Pražské metro je klasické tzv. „těžké“ metro, sovětského typu, budované se snahou o dosažení co nejvyšší přepravní kapacity v porovnání s lehčími systémy, jako je například lehké metro, podpovrchová tramvaj aj. I o realizaci takovýchto druhů metra se v souvislosti s Prahou hovořilo. Většina úseků podzemní dráhy je vedena pod povrchem, pouze některé úseky na okraji sítě jsou povrchové či nadzemní. Jednotlivé linky metra se nekříží přímo ale v různých úrovních; vlaky mohou mezi nimi přejíždět pomocí manipulačních spojek, cestující přecházejí přestupními chodbami.
Pod centrem města jsou jednosměrné tunely podzemní dráhy většinou ražené a stanice trojlodní, založené hluboko pod zemí (cca 30–40 m), tzv. pražského typu. S povrchem je spojují šikmo vyražené eskalátorové tunely, které občas bývají ve větším množství. Naopak v úsecích na sídlištích a na okrajích města jsou tratě metra umístěny mělčeji pod zemí a hloubené; tomu rovněž odpovídá i ráz stanic (založené ve stavební jámě, cca 5-20 m hluboko). Nová sídliště byla již stavěna s dostatečným prostorem pro případné budování staveb velkých rozměrů. A to i přesto že při navrhování některých ze sídlištních celků (například Jižního Města) nebylo na podzemní dráhu vůbec pomýšleno. Svojí úlohu sehrálo také konstruování metra jako krytu civilního obyvatelstva pro případný vojenský útok na Prahu; tunely i stanice se staly součástí tzv. ochranného systému metra.
Ze čtyř úseků vedoucích pod Vltavou jsou tři ražené a jeden hloubený.] Právě tyto části celého systému bylo nejnáročnější vybudovat; nezbytností se stalo jednak zpevňování nadloží, jednak využití nejmodernějších dosud neotestovaných technologií (například u hloubeného podchodu linky C pod řekou u Tróji) zdroj